Tzv. „nehořlavé“ je běžný termín používaný v souvislosti s materiály, které nepřispívají k šíření požáru uvnitř ani vně budovy. V interiérech je nejdůležitějším faktorem čas, který umožňuje lidem bezpečně opustit budovu (díky použití vhodných materiálů). V případě fasád se zmíněná nehořlavost týká otázky, zda požár zaútočí svisle a obsadí další patra.
Tato vlastnost produktu je určena třídou reakce na oheň, což se odráží v technických podmínkách, které musí budovy a jejich umístění splňovat.
Země Evropské unie určily klasifikaci reakce jednotlivých materiálů na oheň společně, a to na základě vypracované metodiky testování a vyhodnocování výsledků. V ČR jsou pravidla definována normou označenou ČSN EN 13501-1. Nejvyšší základní třídou reakce stavebních výrobků na oheň je A1, poté následují písmena abecedy A2, B, C, D, E a F označují materiály, které jsou stále více náchylné k ohni: nehořlavé, hořlavé, snadno hořlavé.
Za úvahu stojí také dva další parametry. Rychlost a množství produkce kouře v podmínkách požáru je určeno třemi úrovněmi:
Pokud jde o možnost výroby hořících kapek, odpadu pomocí hořícího produktu, rozlišujeme také tři parametry, ale pro změnu začínají od nuly:
Třída reakce na oheň A1:
Stavební výrobky této třídy nepřispívají k rozvoji požáru v žádném z jeho stadiu. Z tohoto důvodu jsou materiály a výrobky automaticky považovány za vyhovující pro ostatní skupiny a jsou brány jako nehořlavé.
Třída reakce na oheň A2:
V této kategorii jsou výrobky a materiály které nepřispívají k rozvoji a šíření požáru. Materiály vyhovují všem požadavkům nižších tříd a zároveň se považují za nehořlavé. Proto, aby materiál mohl být zařazen do této kategorie, musí vyhovět u těchto zkoušek:
Třída reakce na oheň B:
V této třídě reakce na oheň mohou být pouze materiály, které významně nepřispívají k šíření požáru a zároveň jsou schopny odolávat působení malého plamene v delším časovém intervalu. Jsou zde celkově přísnější požadavky, než je tomu u třídy reakce na oheň C.
Materiály v této třídě reakce na oheň musí splnit několik podmínek a to, že nesmí docházet k horizontálnímu šíření plamene po povrchu materiálu, musí projít zkouškou malého zdroje plamene a to tak, že nedojde k rozšíření plamene o více jak 150 mm do 60 s po ukončení působení malého plamene.
Musí také splnit zkoušku jednotlivým hořícím předmětem (Single Burning Item – SBI), kde nesmí intenzita hoření překročit 120 W/s a celkové uvolněné teplo 7,5 MJ [17]. Stupeň hořlavosti Třída reakce na oheň A A1 B A2 C1 B C2 C nebo D C3 E nebo F 25.
Třída reakce na oheň C:
Do této třídy reakce na oheň patří materiály, které při hoření předmětu vykazují omezené rozšiřování plamene, ale zároveň jsou schopné mu odolávat v delším časovém intervalu. Proto, abychom mohli materiál zařadit do této třídy, je nutné, aby splňoval následující požadavky:
